Pro média

První brigáda, vlastní peníze, jednání s úřady i nástrahy digitálního světa. Bankovní identita a vzdělávací organizace Nekrachni spojily síly. Chtějí mladým na prahu dospělosti pomoct zorientovat se v nových povinnostech, financích i bezpečném fungování online. Spolupráce přinesla bezplatný kurz „Co tě čeká na úřadech“, který najdou v aplikaci Nekrachni.

Plnoletost přináší povinnosti, na které mladí nejsou připraveni

Plnoletí lidé najednou přebírají odpovědnost za věci, které za ně dřív řešili rodiče. Musí se zorientovat v povinnostech spojených s brigádou nebo prvním zaměstnáním. Musí komunikovat se zdravotní pojišťovnou, státní správou i finančním úřadem. Často ale netuší, co všechno mají řešit a na co si dát pozor. Neznalost je pak může přivést ke komplikacím, penále nebo finančním problémům.

„Sám mám dospívající děti a vidím, že orientovat se ve všech povinnostech, které s dospělostí přicházejí, není vůbec jednoduché. Mladí jsou v digitálním světě jako doma, ale to ještě neznamená, že vědí, co mají po osmnáctých narozeninách řešit, kde hledat spolehlivé informace nebo jak poznat, komu mohou v online prostředí věřit. S Nekrachni jim chceme nabídnout praktickou pomoc pro situace, které budou skutečně řešit, a ukázat jim, jak možnosti digitálního světa využívat bezpečně,“ říká Marek Růžička, výkonný ředitel společnosti Bankovní identita.

Kurz „Co tě čeká na úřadech“ pomůže s úřady i online bezpečím

Kurz srozumitelně provádí mladé dospělé nejčastějšími situacemi po plnoletosti. Vysvětluje, jaké mají povinnosti vůči státu nebo zdravotní pojišťovně. Ukazuje, jak je bezpečně vyřídit online. Aplikace Nekrachni nabízí obsah zdarma – využijí ho mladí lidé, ale i jejich rodiče a učitelé při výuce finanční gramotnosti.

„Když jsme po maturitě nastoupili na vysokou školu, zjistili jsme, že nás střední škola na praktické fungování v dospělém životě příliš nepřipravila. Nevěděli jsme, jaké povinnosti vůči státu máme ani jak je správně řešit. Právě proto vznikla organizace Nekrachni. Chceme mladým předávat informace, které sami potřebují, ale často nevědí, kde je hledat,“ říká spoluzakladatelka Nekrachni Maria Šimůnková.

Digitální svět přináší mladým příležitosti i nové nástrahy

Na sociálních sítích tráví mladí lidé mnoho času a čerpají odtud většinu informací. Sítě ale zároveň ovlivňují jejich rozhodování a představy o penězích, úspěchu nebo životní úrovni. Neustálé srovnávání s ostatními vytváří tlak a nereálná očekávání. Mladí se navíc mohou setkat s podvodnými investičními nabídkami, falešnými komunitami nebo lidmi, kteří chtějí zneužít jejich důvěru. Schopnost bezpečně se pohybovat v digitálním prostředí se tak stává jednou z praktických dovedností, které mladí při vstupu do dospělosti potřebují.

„Mladí potřebují umět rozlišit, čemu mohou věřit, ověřovat si informace a poznat, kdy už může být nabídka nebo rada riziková. Stejně důležité je vědět, kde hledat důvěryhodné informace a na koho se obrátit, když si nevědí rady. I na to se chceme společně s Nekrachni zaměřit,“ doplňuje Marek Růžička.

Pro editory:

Bankovní identita, digitální občanka, je metoda digitálního ověření totožnosti českých občanů. Umožňuje jednoduché a bezpečné přihlášení k portálům státní správy a firem. Umožňuje také jednoznačné prokázání osobních údajů a podepsání dokumentů zaručeným elektronickým podpisem. Využívá ji víc než 5 milionů Čechů, tedy 80 procent lidí v produktivním věku. Bankovní identita snižuje administrativní zátěž a osobní kontakt s úřady – uživateli ušetří v průměru 11 hodin ročně. V Česku funguje od ledna 2021 pod značkou Bank iD a má ji každý s aktivním internetovým či mobilním bankovnictvím. Systém financují zapojené banky, stát za využívání bankovní identity neplatí.

Nekrachni je vzdělávací nezisková organizace. Už 6 let pomáhá Generaci Z (mladí dospělí ve věku 15–30 let) s prvními kroky v oblastech, které se týkají jejich peněz – od investování přes platby za energie po hledání první brigády a prvního nájmu. Vzdělávací aktivity Nekrachni pomáhají nejen mladým lidem, ale i jejich rodičům, učitelům a zaměstnavatelům.

Časté dotazy

Jaké nejčastější chyby dělají mladí v nakládání s financemi?

Většina chyb pramení z neznalosti. Pokud člověk neví, že mu stát pomůže, když nezvládá bydlení, roste pravděpodobnost, že svou situaci bude řešit půjčkami a dluhy. Pro mladé je obtížné dívat se do budoucna – utracené peníze za nepotřebné věci pak chybí později v investicích. Problémem je i bezpečnost: mladí lidé na sociálních sítích často padají do podvodných schémat nebo online komunit, které je lákají na falešné investice a vybírají od nich peníze za členství.

Je ve financích mladých nějaký skrytý problém, o kterém by mělo vědět víc lidí?

Jde hlavně o neznalost vlastní odpovědnosti – například povinnosti hlásit zdravotní pojišťovně, že člověk studuje, nebo že studovat přestal. Tady pak naskakují penále a dluhy. Druhá rovina je zvládání krizí. Kurz ukazuje, že každá krize – třeba výpověď z práce – má řešení, a dává konkrétní kroky, na co se zaměřit.

Proč vznikl kurz „Co tě čeká na úřadech“?

Mladí lidé po skončení střední školy většinou netuší, jaké povinnosti vůči státu mají – například že musí hlásit, že studují. Nevědí ani, na který úřad se obrátit, pokud potřebují finanční pomoc, nebo co který úřad dělá. Kurz předává praktické informace, jak zvládat komunikaci se státem, protože i to se dotýká financí mladých lidí. Vychází přitom z nejčastějších situací, které mladí lidé reálně řeší.

Co kurz obsahuje?

Kurz je rozdělený do tří modulů:

• Stát a já – povinnosti, důležité státní portály a dokumenty
• Moje zdraví – hledání praktického lékaře, digitální zdravotnictví, zdravotní pojišťovna
• Když přijde krize – ztráta práce, sociální dávky, finanční a zdravotní potíže

Kurz doplňují praktické „Survival guides“ – návody na přežití jako Nástup na VŠ, Vylili mě ze školy nebo Podávám daňové přiznání. Motto kurzu zní: „Teď své povinnosti na pohodu vyřešíš z gauče.“

Kurz „Co tě čeká na úřadech“ je zdarma ke stažení v aplikaci Nekrachni (App Store, Google Play) a na Nekrachni.plus. Využijí ho mladí lidé, kteří dosáhli plnoletosti a poprvé sami řeší úřady (daně, řidičský průkaz, podnikání, podporu, změnu bydliště, úřad práce), zdravotní pojišťovnu nebo banku. Kurz využijí i rodiče a učitelé při výuce finanční gramotnosti.

Jednání s úřady se mění. To, co dřív znamenalo cestu na úřad, vyplňování papírových formulářů a čekání na volnou přepážku, nyní většina Čechů zařizuje rychle a bezpečně online. Největší skok v letošním roce zaznamenal katastr nemovitostí. Nahlížení do dat katastru pomocí bankovní identity využilo za první pololetí více než 630 tisíc lidí.

Bankovní identitu využívá 8 z 10 lidí v produktivním věku

Bankovní identitu využívá už 5,3 milionu lidí, tedy 80 procent lidí v produktivním věku. „Lidé ji využívají při komunikaci s úřady, bankami, pojišťovnami i dalšími firmami. Přibývají přitom nejen uživatelé, ale také záležitosti, ve kterých můžete bankovní identitu využít,“ říká Marek Růžička, výkonný ředitel společnosti Bankovní identita.

Bankovní identita letos slaví pět let od spuštění. Během této doby se stala nejrozšířenějším prostředkem elektronického ověřování identity v České republice. „Bankovní identita tak představuje pro stát efektivní způsob elektronického ověřování občanů, aniž by musel financovat její vybudování a provoz. Tyto náklady dlouhodobě nesou zapojené banky,“ doplňuje.

Bankovní identita otevírá cestu ke státním i komerčním online službám

V první polovině letošního roku ji Češi nejčastěji používali při přihlašování do služeb státu, především do datových schránek. Největší změnu ve využívání online služeb státu v prvním pololetí přineslo zavedení identifikace uživatelů při nahlížení do katastru nemovitostí. Tuto možnost během prvních šesti měsíců využilo více než 700 tisíc lidí, přičemž 90 procent z nich se přihlásilo právě prostřednictvím bankovní identity.

Mezi další nejčastěji využívané služby státu patří, vedle katastru a datových schránek, portál Jenda, ePortál ČSSZ, DiPSy, MOJE daně nebo Portál dopravy. Přes bankovní identitu lze vyřídit například také žádost o dotaci z programu Nová zelená úsporám pro zranitelné domácnosti nebo se přihlásit k elektronickému valorizačnímu oznámení důchodu.

Stále více si Češi zvykají také na ověřování identity při využívání nestátních služeb. „Bankovní identitu využívají také zdravotní pojišťovny, banky a komerční pojišťovny nebo sázkové společnosti. Ve druhé polovině letošního roku se okruh služeb dále rozšíří. Bankovní identitu začne při ověřování nových zákazníků ve svém e-shopu využívat například Vodafone,“ doplňuje Růžička.

Roste i počet automatizovaných prodejen 24/7, do kterých se nakupující dostanou po ověření prostřednictvím bankovní identity. Dnes funguje po celé České republice přes 200 takových prodejen, nejvíce v Jihočeském, Pardubickém a Středočeském kraji. Vedle malých obcí vznikají i na dalších místech, jako jsou univerzitní kampusy, letiště, nádraží nebo čerpací stanice.

Elektronické podepisování dokumentů přes Bank iD výrazně roste

Roste také zájem o elektronické podepisování dokumentů prostřednictvím služby podepis.bankid.cz. Jen během prvních šesti měsíců letošního roku lidé elektronicky podepsali téměř 80 tisíc dokumentů, tedy stejně jako za celý rok 2025.

Pro editory: 

Bankovní identita, digitální občanka, je metoda digitálního ověření totožnosti českých občanů. Umožňuje jednoduché a bezpečné přihlášení k portálům státní správy a firem, jednoznačné prokázání osobních údajů a podepsání dokumentů zaručeným elektronickým podpisem. Využívá ji více než 5,3 milionu Čechů, což představuje 80 procent lidí v produktivním věku. Používání bankovní identity snižuje administrativní zátěž a osobní kontakt s úřady, čímž šetří uživateli v průměru 11 hodin ročně. V České republice funguje od ledna 2021 pod značkou Bank iD a má ji každý s aktivním internetovým či mobilním bankovnictvím. Vybudování i provoz systému financují zapojené banky, stát za využívání bankovní identity neplatí.

Elektronické přihlášky na střední školy se letos staly jasným standardem. Do prvního kola se podle dat CERMAT zapojilo více než 156 tisíc uchazečů, kteří podali přes 424 tisíc přihlášek. Online cestu zvolilo 9 z 10 z nich, nejčastěji prostřednictvím bankovní identity. Stejným způsobem si rodiče zobrazí i výsledky přijímacího řízení a případně podají přihlášku do druhého kola.

Možnost podat přihlášku elektronicky letos využilo přibližně 139 tisíc z celkového počtu 156 tisíc uchazečů. „Drtivá většina rodičů použila k přihlášení do systému DiPSy bankovní identitu. Díky ní zvládli celý proces rychle a pohodlně. Stejně snadno se nyní dostanou i k výsledkům přijímacího řízení,“ říká Marek Růžička, výkonný ředitel společnosti Bankovní identita.

Výsledky prvního kola přijímacího řízení budou zveřejněny 15. května 2026. Rodiče uchazečů si je zobrazí přímo v systému DiPSy po přihlášení, nemusí sledovat vývěsky škol nebo čekat na doručení jinou cestou. Uchazeči, kteří nebudou přijati, mohou stejným způsobem podat přihlášku i do druhého kola. „Pro rodiče, z nichž mají bankovní identitu prakticky všichni, je to výrazná úspora času i starostí. Jsem rád, že bankovní identita přispívá k rychlému a pohodlnému procesu přihlašování,“ popisuje Růžička.

Výhodou elektronického podání je větší přehlednost i jistota, že přihláška dorazila tam, kam má. Systém zároveň minimalizuje chyby při vyplňování a umožňuje snadno reagovat na případné výzvy škol k doplnění údajů. Rodiče mají v systému všechny důležité informace na jednom místě, od podání přihlášky přes termíny přijímacích zkoušek až po samotné výsledky.

Bankovní identita slouží kromě podávání přihlášek i k bezpečnému přístupu ke službám státu a soukromých firem. Ve veřejné správě se používá například pro přihlášení na Portál občana, Portál dopravy, daňový portál MOJE Daně nebo ePortál ČSSZ. V soukromém sektoru ji využívají pojišťovny, energetické společnosti, mobilní operátoři nebo e-shopy pro ověření věku.

Pro editory: 

Bankovní identita, digitální občanka, je metoda digitálního ověření totožnosti českých občanů. Umožňuje jednoduché a bezpečné přihlášení k portálům státní správy a firem, jednoznačné prokázání osobních údajů a podepsání dokumentů zaručeným elektronickým podpisem. Využívá ji více než 5 milionů Čechů, což představuje 75 % lidí v produktivním věku. Používání bankovní identity snižuje administrativní zátěž a osobní kontakt s úřady, čímž šetří uživateli v průměru 11 hodin ročně. V České republice funguje od ledna 2021 pod značkou Bank iD a má ji každý s aktivním internetovým či mobilním bankovnictvím.